DOM┴CNOSTI

Motto:
ôSßm v Φerta nev∞°φm, ale jsem rßd, ₧e na n∞j v∞°φ m∙j krejΦφ - aspo≥ mne neokradeö
Voltaire

Centrem naÜφ pozornosti budi₧ p°edevÜφm domßcnost - ekonomickß jednotka rodiny. Nebude od v∞ci si ji prßv∞ z ekonomickΘho pohledu podrobn∞ji popsat. Vodφtkem nech¥ nßm je, ostatn∞ jako jeÜt∞ mnohokrßt v tΘto knize, vhodnß statistika. LeΦ pozor, statistika mß dv∞ zvlßÜ¥ nep°φjemnΘ a oÜidnΘ vlastnosti - rozdφlnost dosa₧en²ch v²sledk∙, viz pravideln∞ uve°ej≥ovanΘ pr∙zkumy ôvolitelnostiö jednotliv²ch politick²ch stran, a hlavn∞ sklon k jejich ·ΦelovΘ interpretaci. K jin²m v²sledk∙m vedou v²b∞rovß Üet°enφ provedenß na vybranΘm, by¥ i nßhodn∞, vzorku domßcnostφ a k jin²m zase standardnφ ôformulß°ovßö statistickß Üet°enφ a hlßÜenφ oficißlnφch institucφ.

Anal²za rodinn²ch rozpoΦt∙ p°edevÜφm jednoznaΦn∞ potvrzuje socißlnφ rozvrstvenost domßcnostφ, a to nejen podle zdroj∙ p°φjm∙ domßcnostφ na domßcnosti:

• zam∞stnaneckΘ (ΦlenovΘ rodiny jsou zam∞stnanci a majφ p°evß₧n∞ pravidelnΘ p°φjmy ze sv²ch mezd a plat∙)
• samostatn∞ v²d∞leΦn∞ Φinn²ch osob (ΦlenovΘ rodiny jsou ₧ivnostnφci nebo provozujφ jinß podobnß povolßnφ, privßtnφ lΘka°i, audito°i, um∞lci)
• zem∞d∞lc∙ a
• d∙chodc∙,

ale i podle typ∙ domßcnostφ, nap°φklad podle poΦtu d∞tφ, poΦtu Φlen∙ domßcnosti, v∞kovΘ a vzd∞lanostnφ struktury a podobn∞.

Pokud se t²kß p°φjm∙ domßcnostφ, z∙stßvß stßle hlavnφm zdrojem rodinn²ch financφ p°φjem ze zam∞stnßnφ, kter² financuje domßcnosti zhruba z 80 procent. DalÜφ velkou polo₧kou p°φjm∙ domßcnostφ, p°es 10 procent, jsou p°φjmy socißlnφ, p°edevÜφm d∙chody, p°φdavky na d∞ti a nemocenskΘ dßvky a zbytek tvo°φ ôjinΘö p°φjmy. Pokud domßcnosti s Φist²m pen∞₧nφm p°φjmem 6500 korun m∞sφΦn∞ na osobu budeme poΦφtat k t∞m, kterΘ p°i b∞₧nΘ spot°eb∞ nemusφ ·zkostliv∞ poΦφtat, pak domßcnostφ nad tφmto standardem byla koncem devadesßt²ch let zhruba Φtvrtina. Ke ôst°edn∞p°φjmov²mö domßcnostem od 4500 do 6500 korun na osobu pat°ila necelß polovina domßcnostφ a do domßcnostφ s ni₧Üφmi p°φjmy, to jest do 4500 korun pat°ilo asi 30 procent domßcnostφ. P°ipome≥me si vÜak znovu oÜidnost statistick²ch ·daj∙. Musφme k nim p°istupovat velmi obez°etn∞.

K zamyÜlenφ:
Kolik je u nßs domßcnostφ a kolik Φlen∙ v nich ₧ije?

V roce 1998 bylo v ╚eskΘ republice okolo 3,6 milion∙ spoleΦn∞ hospoda°φcφch domßcnostφ a v nich spoleΦn∞ ₧ilo, hospoda°ilo a trvale bydlelo asi 10,2 milion∙ obyvatel, to jest 2,81 osob na jednu domßcnost. Mimo domßcnosti - v domovech d∙chodc∙, ·stavech pro mlßde₧, v∞znicφch a podobn∞ - tehdy ₧ilo asi jen necel²ch dv∞ st∞ tisφc osob.

Struktura domßcnostφ v roce 1996 (v %)

Nejv∞tÜφ podφl z celkov²ch rodinn²ch v²daj∙, p°es 25 procent, tvo°φ potraviny, druhou, prudce rostoucφ v²dajovou polo₧kou jsou v²daje na bydlenφ, kterΘ se poΦßtkem roku 1998 pohybovaly jeÜt∞ okolo 11 procent ze vÜech v²daj∙ domßcnostφ, ale u₧ v lΘt∞ tΘho₧ roku, po ΦervencovΘ deregulaci (nßprav∞) nßjemnΘho a energiφ tvo°ily asi 20 procent (!), a dß se p°edpoklßdat jejich dalÜφ r∙st. Pokud se t²kß ohro₧enφ, jsou domßcφ rozpoΦty nejvφce ohro₧ovßny inflacφ, p°φpadn∞ i deflacφ, a deregulacemi cen za energie a bydlenφ. Prvnφ, a snad i poslednφ, nejv∞tÜφ ·tok deregulacφ na inflaci jsme pocφtili, a ve zdravφ p°e₧ili, u₧ v roce 1991. Bylo to tenkrßt, s ohledem na zßsadnφ zm∞ny po roce 1989, pochopitelnΘ. V poslednφch letech, p°edevÜφm v roce 1998, nßs zase ohrozila p°φliÜnß rozkolφsanost cenovΘ hladiny a v roce 1999 dokonce deflace. Podrobnosti najde zvφdav² Φtenß° v dodatku o inflaci.

Cφlem deregulacφ bylo (a je) narovnßnφ cen tak, aby se struktura rodinn²ch v²daj∙ u nßs p°iblφ₧ila stavu ve vysp∞l²ch stßtech a abychom bez problΘm∙ ôvklouzliö do rodiny zemφ EvropskΘ unie. Po p°iblφ₧enφ by nßklady na bydlenφ m∞ly v rodinn²ch rozpoΦtech Φinit asi 25 a₧ 30 procent. Ale pozor: standardnφ v²daje na v²₧ivu v zemφch EvropskΘ unie jsou podstatn∞ ni₧Üφ, ne₧ jsou u nßs!

Z pohledu deregulacφ byly, krom∞ roku 1991, velmi zajφmavΘ i roky 1997 a 1998. V Φervenci 1997 odstartovaly takzvanΘ letnφ deregulace. V Praze se sm∞lo zdra₧it nßjemnΘ na dvojnßsobek, v osmi nejv∞tÜφch m∞stech byl povolen r∙st o 62 procent a ostatnφ m∞sta mohla nßjemnΘ podra₧it o 27 a₧ 32 procent. Plyn a elekt°ina zdra₧ily o 15 a teplo o 39 procent a v lednu 1998 se zv²Üila dan z p°idanΘ hodnoty u elekt°iny, plynu a uhlφ.